Ptačí chřipka

Ivy Lišková - úvodní slovo z III. brněnského kongresu 13. května 2006


Přeji Vám všem pěkný dobrý den a dovolte mi, abych vás přivítala jménem ČHA na III. kongresu klasické homeopatie. Přípravný výbor ČHA připravil letos aktuální všude tolik medializované téma, a tím je - ptačí chřipka a jiná epidemiologická onemocnění dále se budeme zabývat akutním předepsáním a pohovoříme o zkušenostech s používáním léků PC.

Z Vaší účasti je vidět , že jsme zvolili správné téma a s tímto tématem je spojena účast našeho milého přítele a kolegy homeopata, Petera Chapella, který přijal naše pozvání a kterého bych chtěla hned v úvodu našeho kongresu srdečně přivítat.
Vítáme tě Pítře, vítej zase u nás !!

Chtěla bych také poděkovat za peněžní příspěvek našemu generálnímu sponzoru paní Mgr. Jarmile Podhorné, která již podruhé podpořila naše slavnostní setkání.

Tak jako loni tak i letos bych chtěla znovu připomenout důležitost našeho setkání. Je důležité ve společné touze po vědění, ve snaze nalézat ta správná východiska při léčbě, která pomáhá řešit složité životní situace a do takové situace se může dostat celé lidstvo v případě, že by došlo k pandemickému onemocnění v podobě ptačí chřipky. Velikým přínosem při boji s těmito onemocněními je pochopení toho, co prožíváme v dnešním složitém světě. Pochopení toho, co se děje v místech kde dochází k úmrtím lidí, kteří se setkávají s infekcí ,pochopením jak tito lidé žijí, jak se chovají, zkrátka pochopení toho, co dává do pohybu takovou lavinu, která může s sebou strhnout celý svět.

Hledejme společně všechny příčiny, které mohou mít v důsledku pro celé lidstvo tak katastrofální dopad. Možná že najdeme odpovědi na otázky také v době minulé, kdy na následky chřipky zemřelo více lidí než za světové války.
Připomenu jen krátce:
- v roce 1918 na konci první světové války to byla Španělská chřipka více než 50 mil. obětí
- v roce 1960 - asijská chřipka 1 mil. obětí
- v roce 1970 - honkongská chřipka 750 000 tis. obětí
a od roku 1997 znepokojuje odborníky virus ptačí chřipky virů je více, ale žádný není tak smrtcí jako virus H5N1

Jistě není náhoda, že se v letech výskytu epidemií lidstvo utápělo ve válkách,že v těchto dobách docházelo k velkým koncentracím lidí v zajateckých táborech. Po I. svět.válce to bylo téměř 8 mil. zajatců. Také není náhoda,že se ptačí chřipka s přenosem na člověka vyskytuje především v zemích Jižní Asie. V některých těchto zemích je překážkou jakýchkoliv preventivních opaření- nízká životní úroveň, přelidněnost, neschopnost změnit zažité tradice a postupy, přísná fixace nauk a politická struktura s potřebou kontroly a plánovitého pořádku.

A v této souvislosti se nám všem asi promítne otázka, jaký dopad mohou mít v důsledku všechny tyto okolnosti na lidi, kteří v nich žijí.
Jen taková moje krátká úvaha:
Těmto lidem ubývá stále více životního prostoru, nemají možnost svobodně rozhodnout o svém životě, vše je v jejich světě omezeno,nemohou se volně nadechnout. Generálním omezením dochází k velkému omezení životní síly a obranyschopnosti organismu. Možná není náhoda, že virus H5N1 napadá a ničí kromě jiných orgánů především plíce.

Jistě nebudeme již dnes podléhat panice, ale také nechceme sedět a čekat až se dá virus H5N1 do pohybu. Proto jsem ráda, že jsme se tady dnes sešli, abychom společně hledali to nejslabší místo nemoci samé, ale také to nejslabší místo v nás lidech.

A jistě stále platí, že největším a nejúčinnnějším lékem na světě stále dostupným a všude přítomným na všechny nemoci a pro celé lidstvo je láska a soucit, který tvoří hlavní léčebnou substanci vkládanou do léčby spolu se similimem. Na závěr bych si dovolila citovat Gustava Junga, který řekl:
Když si neuvědomíme povahu našich vnitřních skutků, potom se uskuteční navenek jako osud.